Karel Čapek - Jak vzniká divadelní hra
Publikováno dne 29.6.2012

Jak vzniká divadelní hra

Karel Čapek

384xstaženo
2x hodnoceno
Přidat k oblíbeným

Obsah knihy

Karel Čapek měl k divadlu a dění kolem něj vždy blízko: nejen jako dramatik a divadelní kritik, ale také jako manžel slavné herečky. Ze své náklonnosti k divadlu se vyznal mimo jiné i v humorných causeriích Jak se co dělá.

Pokud se některý autor bláhově domnívá, že jeho hra je hotova ve chvíli, kdy byla přijata dramaturgem divadla, je na velkém omylu. Od tohoto okamžiku jsou totiž jeho nervy vystaveny nečekanému náporu. Jeho text - a autor s ním - totiž musí projít ještě několika zatěžkávacími etapami: začíná to režisérovými připomínkami a změnami v textu, pokračuje obsazením rolí, pak čtenými a jevištními zkouškami, generálkou - která je ze všeho nejvíc znepokojující generální přehlídkou toho, co všechno ještě den dva před premiérou chybí... Není divu, že když to autor všechno absolvuje, po premiéře neví, propadl-li na celé čáře, nebo měl-li závratný úspěch. "Byť jsme se vyhnuli pokušení mluvit zde o Umění s velkým U, přece bychom rádi zapálili aspoň nakonec svíčičku také božské Múze. Uzřeli jsme ji, chudinku, nikoli v její slávě. Spatřili jsme ji utahanou zkouškami, nachlazenou, podstupující všemožné ústrky, ohavnou dřinu a všechny rozlaďující trampoty divadelního ruchu. Až bude před vámi na scéně slavně ozářená a nalíčená, vzpomeňme si, co jest jí snášet. Nuže - i to je hlubší pochopení dramatického umění."

O autorovi

Karel Čapek
Karel Čapek

Karel Čapek

(9. ledna 1890, Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938, Praha), český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky a literatury meziválečného období. Vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu Un.Karlovy, studoval i v Berlíně a Paříži. Dlouholetý redaktor Lidových novin, první předseda Československého PEN klubu. Patřil do úzkého okruhu přátel T.G.Masaryka. Zemřel krátce po Mnichovu, který jej osobně velmi poznamenal.

Dílo: Výrazně obohatil a rozvinul novinářské žánry, zejména sloupek a fejeton. V próze představují vrchol díla utopická vyjadřující obavu ze zneužití techniky, obavu z nastupujícího fašismu. Napsal i řadu poutavých cestopisů, knížky pro děti (spolu s bratrem Josefem). Próza – Loupežník (1920), Továrna na absolutno (1922), Krakatit (1922), Válka s mloky (1936), První parta (1937). Drama: R.U.R. (1920), Věc Makropulos (1922), Bílá nemoc (1937), Matka (1938). Ostatní: Zahradníkův rok (1922), Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Dášeňka čili život štěněte (1933), Hovory s T.G.Masarykem (1928 –1935, 3 svazky), Cesta na sever (1936), řada sbírek fejetonů.

Podobná díla, která by Vás mohla zajímat