Ján Kollár - Slávy dcera
Publikováno dne 29.6.2012

Slávy dcera

Ján Kollár

176xstaženo
0x hodnoceno
Přidat k oblíbeným

Obsah knihy

Slávy dcera je rozsáhlá básnická skladba Jána Kollára. V prvním vydání (1824) obsahovala krom známého Předzpěvu, jenž je (jako jediná část básně) psán časomírou a jenž zhudebnili bratři Ebenové,[1] tři zpěvy se 150 (+1) sonety, ve 2. vydání (1832) šlo již o pět zpěvů s 615 sonety; počet se zastavil až na konečných 645 sonetech ve 4. vydání (1852).[2][3] Podle názoru dobové i současné kritiky bylo ale nejlepších prvních 150 sonetů.[4] Slávy dcera (Slávou je míněno slovanství) obsahuje obrovské množství kulturních a historických aluzí. Sám Kollár proto vydání z roku 1832 doplnil vysvětlivkami s názvem Výklad čili přímětky a vysvětlivky ku Slávy dceře (o cca 500 stranách). Skladba Slávy dcera je současnému čtenáři velmi těžko srozumitelná. Asi 2/3 sonetů z jejího prvního vydání (1824) jsou obsaženy již v Kollárově sbírce Básně z roku 1821.

O autorovi

Ján Kollár
Ján Kollár

Ján Kollár

(29. července 1793, Mošovce – 24. ledna 1852, Vídeň), básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození. Propagátor idey slovanské vzájemnosti panslavismu. Po absolvování evangelického lycea studoval teologii v Prešpurku a Jeně. Působil jako evangelický kněz, posléze profesorem slovanské archeologie na univerzitě ve Vídni. Nesouhlasil se snahou štúrovců osamostatnit slovenštinu jako spisovný jazyk. Sám psal česky.

Dílo: Básně (1821), Dobré vlastnosti národu slovanského (1822), Myšlénky o libozvučnosti řeči vůbec, obzvláště československé (1823), Slávy dcera (1824, nejvýznamnější dílo, 150 sonetů), O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (1837), Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky (1846).

Další díla autora

Žádné další knihy

Podobná díla, která by Vás mohla zajímat