Karel Havlíček Borovský - Král Lávra
Publikováno dne 29.6.2012

Král Lávra

Karel Havlíček Borovský

1388xstaženo
7x hodnoceno
Přidat k oblíbeným

Obsah knihy

Král Lávra je dobromyslný a poddanými oblíbený irský král s jedinou špatnou vlastností - každý rok se nechá pouze jednou ostříhat a svého holiče potom nechá pověsti. Nikdo neví, proč to král dělá, a jinak velmi oblíbenému panovníkovi je to ostře vytýkáno. Jednou je za královského lazebníka vybrán Kukulín, syn dobré vdovy. Vdova se za svého jediného syna postaví a přemlouvá krále, aby ho nenechal popravit. Dobrosrdečný Lávra souhlasí a ustanoví Kukulína svým osobním holičem pod podmínkou, že nikomu neprozradí to, co pokaždé, když Lávru stříhá, vidí na královské hlavě. Kukulína ale tajemství pálí, a tak ho pošeptá alespoň do dutiny staré vrby. Naneštěstí si z této vrby vyrobí smyčec jeden muzikant, jenž hraje na zámku u krále Lávry. Při plese zpívající basa vyzradí, že Lávra pod vlasy skrývá oslí uši. Nejprve je z toho velké pozdvižení, ale pak si poddaní uvědomí, že je to jediná vada, a není zase tak hrozná, a tak Lávra od té doby může nosit své oslí uši beze studu viditelně a veřejně.

O autorovi

Karel Havlíček Borovský
Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský

vlastním jménem Karel Havlíček (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha), český básník,novinář, ekonom a politik. Absolvoval gymnázium, studoval v Praze filozofii a arcibiskupský seminář. Jako novinář působil v Pražských novinách, později vydával Národní noviny (první český deník) a Slovan. Vystupoval ostře proti vládě a římskokatolické církvi. Jako politik se podílel na organizaci Všeslovanského sjezdu (1848), byl zvolen poslancem Říšského sněmu a Národního (původně Svatováclavského) výboru. Za svoji činnost často souzen, v roce 1851 bez soudu na téměř 4 roky deportován do tyrolského Brixenu, krátce po propuštění umírá. Zajímavost: je autorem návrhu na přejmenování významných pražských náměstí (Koňského trhu na Václavské, Dobytčího trhu na Karlovo).

Dílo: Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu. Obrazy z Rus (1843–1846), Epigramy (1845), Epištoly kutnohorské (1850), Tyrolské elegie (1852), Král Lávra (1854), Křest svatého Vladimíra (1855). Bohatá novinářská tvorba.

Podobná díla, která by Vás mohla zajímat