Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák
Publikováno dne 29.6.2012

Strakonický dudák

Josef Kajetán Tyl

842xstaženo
4x hodnoceno
Přidat k oblíbeným

Obsah knihy

Dudák Švanda byl chudý, a když slyšel od vojáka Šavličky, jak lze ve světě zbohatnout, rozloučil se se svou milou Dorotkou, dcerou hajného Trnky a šel do města. V lese usne. Nad ním se objeví polednice Rosana s lesními pannami. Rosana jim přiznává, protože Švanda je její syn. Poprosí je, aby mu vdechly do dud krásu svých písní. Švanda se probudí a jde do světa. Lesana, královna víl dovolí Rosaně, aby Švandu na cestách provázela. Švanda přijde do cizí země, kde se mu podaří rozesmát princeznu Zulilu, která stále truchlila a je za to bohatě odměněn. Bývalého studenta Pantaleona Vocílku udělá svým sekretářem. Dorotka, která se nemohla Švandy dočkat, se za ním vypraví a najde ho. Švanda je však povolán na zámek. Tam je princeznou donucován ke sňatku. Vtom přichází Dorotka s Kalafunou, a chtějí zabránit tomu, aby si Švanda princeznu vzal. Vocílka namluví králi, že to jsou blázni a tak jsou stráží vyvedeni. Princ Alamír, jemuž byla princezna zasnoubena, přijede hned poté a dá Švandu uvrhnout do zajetí. Vocílka ze strachu uteče. Ve vězení se zjeví Švandovi Rosana, řekne mu, že je jeho matkou a chce ho vysvobodit, ale Lesana, za to, že vyjevila své tajemství ji uvrhne mezi divé ženy a musí tam zůstat tak dlouho, dokud ji a Švandu nevysvobodí prostá láska dívky. Švanda přichází do své vesnice, setkává se s Vocílkou, s kterým se smíří, ale nemůže se smířit s Dorotkou. Ta s ním nechce mít nic společného, protože jí byl v cizině nevěrný, ale když ji Rosana řekne, že Švandovi hrozí nebezpečí, jde ho zachránit. Byl totiž zaveden k lesním pannám, kde musel hrát do víru tance až byl k smrti unaven. Když přiběhla Dorotka, vše zmizelo. Nakonec všechno dobře dopadlo.

O autorovi

Josef Kajetán Tyl
Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl

(4. února 1808, Kutná Hora – 11. července 1856, Plzeň), český dramatik, novinář a spisovatel. Po ukončení gymnázia nedokončil studium filozofie v Praze. Řadu let pracoval jako novinář, založil a řídil časopis Květy, dále Pražského posla a Selské noviny. Od roku 1846 dramatikem Stavovského divadla, později u kočovné divadelní společnosti. Jako politik členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu, zvolen poslancem říšského sněmu. Považován za zakladatele moderního českého divadla.

Dílo: Těžištěm byla dramatická tvorba: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1834, pochází z ní česká hymna), Paní Marjánka, matka pluku (1845), Paličova dcera (1847), Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847), Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud (1848), Jan Hus (1848), Žižka z Trocnova (1849), Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové (1849), Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec (1849), Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (1850). Próza nedosáhla takového úspěchu.

Podobná díla, která by Vás mohla zajímat