Karel Čapek - Anglické listy
Publikováno dne 29.6.2012

Anglické listy

Karel Čapek

1230xstaženo
3x hodnoceno
Přidat k oblíbeným

Obsah knihy

Kdo miluje Čapkovy fejetony, nesmí pominout toto sebrání Čapkových cestopisných sloupků, které před pětaosmdesáti lety za svého dvouměsíčního pobytu v Británii psal a navíc skvěle kreslil pro Lidové noviny. Čapka tehdy pozvali na zasedání nově vzniklého spisovatelského klubu PEN, ale Čapek si svůj pobyt v Británii protáhl a projel ji křížem krážem. Jeho nadání vnímat každou drobnost, v tomto případě vše, co mu připadlo jako příznačné pro tuto ostrovní říši, a zároveň jeho schopnost vnímat všechny obecné tendence zase příznačné pro naši civilizaci vydaly pozoruhodný výsledek: tento cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti. Čapek se svým smyslem pro humor poví o svých pocitech z anglické neděle, z pýchy Oxfordu či Cambridge, vlídně zažertuje o anglické kuchyni, poví slovem i kresbou o svých setkáních s tehdejšími velikány světové literatury, jakými byli Bernard Shaw, H. G. Wells nebo G. K. Chesterton. Zároveň vysloví svoji úzkost z moderní civilizace, vyjádří tísnivý pocit, který se ho zmocní v obrovitém Londýně plném automobilů a valícího se davu, jinde se vyzná ze svého obdivu k Anglii jako ke kolébce demokracie. Právě v Čapkových cestopisných črtách nejvíc vynikne bohatost jeho jazyka, vtipnost jeho vidění i osobitost jeho vnímání světa.

O autorovi

Karel Čapek
Karel Čapek

Karel Čapek

(9. ledna 1890, Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938, Praha), český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky a literatury meziválečného období. Vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu Un.Karlovy, studoval i v Berlíně a Paříži. Dlouholetý redaktor Lidových novin, první předseda Československého PEN klubu. Patřil do úzkého okruhu přátel T.G.Masaryka. Zemřel krátce po Mnichovu, který jej osobně velmi poznamenal.

Dílo: Výrazně obohatil a rozvinul novinářské žánry, zejména sloupek a fejeton. V próze představují vrchol díla utopická vyjadřující obavu ze zneužití techniky, obavu z nastupujícího fašismu. Napsal i řadu poutavých cestopisů, knížky pro děti (spolu s bratrem Josefem). Próza – Loupežník (1920), Továrna na absolutno (1922), Krakatit (1922), Válka s mloky (1936), První parta (1937). Drama: R.U.R. (1920), Věc Makropulos (1922), Bílá nemoc (1937), Matka (1938). Ostatní: Zahradníkův rok (1922), Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Dášeňka čili život štěněte (1933), Hovory s T.G.Masarykem (1928 –1935, 3 svazky), Cesta na sever (1936), řada sbírek fejetonů.

Podobná díla, která by Vás mohla zajímat